Tvořím

Středa. Budík na devátou. Budím se o hodinu dřív. Tak si ještě zaryju čumáčkem v peří. Půl desáté! Neslyšela jsem! Rychle. Otevírám dveře do zahrady. Tam se po čtrnácti dnech zas pracuje v zahradním domečku. Ty dva týdny LP pracoval na jejich. Terénní úpravy. Linda si mohla nasadit stromy. Okolo jejich domu už to vypadá krásně. Jen aby už začala klíčit tráva a nepřišel liják. Tak a ode dnes zas u nás. 

Kočky nejsou. Což je dobře. Umýt obličej, ošetřit oči, pleť. Připít horkou vodičkou s citronem na osvobození lidí a na MÍR na zemi! Obaluji poslední bagetku ve vajíčku. Kořením. Spěchám. To stihnu ještě odnést do zahrady ke svačince. Do deseti mám ještě asi tři minuty. Telefon. 

- My jsme v koloně. Opozdíme se.

- To vůbec nevadí. Po vás nikdo nejde. Až odpoledne.

Hezky jsem si to u Vesmíru zařídila. Mám čas donést občerstvení oběma budovatelům. Nad okny s roletami budou světlá prkna. Chaloupce s divokou barvou se sníží ten barvený jekot. Nevím vůbec, že jsem si nevšimla té křiklavé okrové. Původní byla světlejší.

LP – Lindin Petr - je všeuměl. Zdravím ho:

- To byl včera krásný výlet pro staříčky. 😍😍😍❤️😊

Smějeme se. Napadá mě sloveso – tlemíme se. To by se sem hodilo víc. To používali kluci ze sousedství. Považuji tlemit se za vulgární obdobu k smát se, řehtat se, uculovat se… Culení není smích. Tlemit se – představuji si původní význam něco s tlamou, jako že otevírat pusu na celé kolo. Zkrátka tlemit se, vystrkovat tlamu. Ježiši, kam jsem to dolezla. No etymologie, no. Tak tedy smějeme se.

Chválím světlá prkna. Moc se mi to líbí. Vtipkuji.

- Hele, včera jsem byla na kafíčku u maminy a tatínka. Na hřbitově. Ale taťka tedy nic neříkal. On to ještě asi neviděl. No, zeptám se ho příště.

Kafe zatím nechtějí. Běžím do domu. Už je tu paní. Potřetí. Třetí měsíc je vždy úspěšný. Narůstá svalovina, klesá tuk. Hýbou se viscerály, metabolický věk se začíná přibližovat pod biologický. No jo, jenže tahle paní vyživuje jen ráno. To je s protein faktorem 110 děsně málo. Ráno si vezme okolo 30 g proteinu, víc se nesmí. Mění se na tuky. A kolik bez funkčního jídla tak za den asi nasbírá? Nastoupily zlepšené výsledky, ale to mně nestačí. Chci víc. Jsem ráda, že aspoň něco. Vysvětluji. Chápe. Slibuje. Za tři týdny uvidíme.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-07-03-mnamkozni

Peču nové housky. Ze zahrady se do domu vřítila Žofie s divokým mraucotem. To je vpadnutí! 

- Kdes´  byla? Volala jsem tě. Páníček měl o tebe starost. Ráno ses´ prý neukázala. 

Dostává hromádku masíčka na svou růžovou mističku kočičky Kitty.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-07-03-observuji

Jdu obhlídnout zahradu. Uvědomuji si zas a znovu, jak mi maminka chtěla ukazovat, co má nového, co jí kvete, co kam zasadila. Chtěla se pochlubit. Očekávala pochvalu. Taky od koho, než od své milované Renulky. Milovala gazánie. Mami, maminko, ach, já jsem byla ťulpas nevděčný. Miluji gazánie. Taky je ráda sázím. Mami, příroda mě nechávala chladnou. A tobě vyrostla i násada od koštěte. Co, vyrostla! I vykvetla. Linda, ta si ihned zjišťuje, co která kytka chce. Jak zalévat, jak ji chránit proti škůdcům, kdy kvete… Té rozkvete taky i podpěra k okurkám. Ona si kupuje trvalky. A trvalky na trvalo. Já, když si koupím rododendron, mám ho jako letničku. A za rok zas. A nemusím si dělat starosti, jestli pokvete. Pokvete! Ale je stále a stále a pořád malý. Protože každý rok nový. No, už asi tři pět let jsem si rododendron nekoupila, azalkám se u mě jakžtakž daří. Ony chtějí to své. Kupuji jim rohovinu. A občas jim přilepším. Takže rododendron má třeba i tři květy! Nechápu, jak to dělají v parcích, že to tam mají obsypané. No, nic. Moje specializace jsou letničky. Musím říci, že těm v závěsech zdobících mou Rozinantu se nějak zvlášť letos nedaří. Ale jinak mi to kvete. Docela. A když ne, koupím ve výprodeji.

Copak asi udělám s květináčem "Obal Davida" a "Chlapec u studny"? Mám představu, že David by mohl mít jemné modré vlásky z takových něžných kvítečků. Těch sazeniček jsem zasadila hodně; docela dost mi jich uhynulo. Hlava má odtok, zasadím to rovnou bez květináče. Vzal by prostor. Do studny nasadím něco zeleného. Suma sumárum – náhodou, na to že jsem takový trunděra, kvetou mi květináče i záhony.

Na čtrnáctou paní. Byla asi dva týdny v nemocnici s křečemi od vyhřezlé plotny. Odpočinula si. Hned jí malinko stouply tuky a poklesla svalovina. Jak se nehýbeme… Doc. Kohout z gastroenterologické kliniky v Pze Krči nám při lékařských výcvicích dával hodně praktických rad. Ordinuje v nutriční a metabolické ambulanci. Překvapil mě tím, když řekl:

- Kdo se dostane ke mně do ordinace, tomu už nepomůžu.

Doufám, že to myslel jako nadsázku. Taky nám říkal, abychom klienty, kteří plánují ulehnutí na delší dobu, upozornili, aby předem už začali s naší výživou Herbalife. On sám jezdí do práce na kole. Kdysi jsem získala fotku s ním. To není u Herbalife jen tak. To si musíte zasloužit prací. Špitla jsem, protože jsem věděla, že začínal svou kariéru v Náchodě, odkud jsem. A on mi špitl, že v našem městě asi pět let bydlel.

Paní si do nemocnice asi po týdnu nechala donést Herbalife výživu. Pohoršení měla opravdu jen malé. Díky Herbalife!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-07-03-chaticka-roste-do-krasy

Jdu se znovu pokochat chatičkou. Ta světlá prkna jsou opravdu dobrý nápad. Ne náš. Petroušek mě maličko naštval. Natíral lajsničky i s cedulkami. Kdysi jsme měli v nájmu cikána Karla. Podnikal. Stěžoval si, jak je těžké najít pracovníka. Jednou po nich celou noc přemalovával dům. Fidlali štětkou různými směry. A ukazoval mi fotku, že natřeli prkna někde z OBI i s cedulkami.

- Mohl bys mi vysvětlit, co to je?

- Dohodli jsme se, že to Petr dá dospodu; to nebude vidět.

Tohle by LP nikdy, NIKDY neřekl. Je precizní. Puntičkář. 

- Ale není to profesionální! Řemeslné. Je to děsné! Já bych cedulky sundala. Tu nenatřenou plošku už nikdy nezatřeš. A za sto let až budou revitalizovat, budou si říkat - co to tady bylo za hotentota!

Indián obrušuje původní staré dveře mezi budoucí kuchyňkou a pokojem.

- Ta zelená se dá zbrousit úplně?

- Nedá.

- No, ještě před pár lety bych to neřekla, ale mohlo by to zůstat jen takhle. Ošklivé.

- No, dá se to nalakovat…

- Tak uvidíme.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-07-03-buchta-jako-kolac-tedy-dezert

Přišel Honzík. Upekla jsem buchtu. Řemeslníčkům krůtí prsíčka s česnekem a houstičkami. Hlávková srdíčka se zálivkou.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-07-03-zahradnictvi

A teď už mažu do zahradnictví koupit kytku do Davida a chlapci do studny. Joj, mají výprodej. Ale tady je to jiné než včera v Baumaxu. Všechny květiny mají důstojnou dospělost. Zalévané, opečovávané. Neexistuje, aby rostlina byla zlomená. Tady člověka srdce nebolí. Místo dvou květin si vezu platíčko. Za patnáct a dvacet – no nekup to. Jediný takový jako nevěstin závoj, ale s většími kvítky maličko do růžova stojí asi šedesát. To bude asi trvalka. Dívám se po amforách, květináčích, koších… Jednu nádobu vybírám. Není vůbec těžká. Ale stojí skoro pěti stovku. To můj Chlapec u studny nebo jak se jmenuje, to je váha!

Přijíždím domů, hned se dávám do práce. Loni na podzim jsme vystěhovali chatičku a skládek. Dodnes jsem nenalezla své velké květináče a závěsy. Petroušek mě vede přesně tam, kam jsme je schovali. Ach, co já se jich nahledala. A on to ví. Já si to nepamatuji. Jede pro mlíčko.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-07-03-vecer

Vymýšlím, kde by květinové nádoby měly asi tak stát. Kde by mi dělaly radost. A kde by na ně bylo vidět. A taky lidi okolo plotu aby se mohli pokochat. Nekonec jsem si klučinu v kšiltovce u studny se žabkou nechala postavit mezi levandule. Je krásný. Dala jsem mu do studny zelené, ale taky barevnou. Jemně růžovoučkou. Davida jsem postavila hned ke brance. A panáčka, kterého mi koupila v dobrých časech snacha... To sem ještě chodili každý den. Hodovali jsme. Domů jsem jim dávala výslužku. Radovala jsem se, že tu jsou. Pak práskla do koní. Tak toho paňácu jsem dnes postavila mimo. Hlava Davida je krásnější. Ó, spokojenost. Ostříhala jsem besídku s břečťanem. Šílený plevel. Asi jsem si přestřihla klematis. To jsem celá já. Nešikovná zahradnice. Mami, učím se!! Mami, zdokonaluji si! Mamko, to bys koukala! Mami, přímo čubrněla. To slovo používal myslím Hurvínek. Mami, zahrada Ti kvete, jak nikdy. A pečuji, zušlechťuji, snažím se! Jednou, a v to věřím, technologie dovolí, abys sem nahlédla na chvilku doopravdy. Ne jen v mé mysli. Narodila jsem se pomalu do loučí a petrolejek, ježiš, já už jsem v nadsázce jak náš nejvyšší! No, dobrá, elektřina už byla vynalezena. A žiju v době, kdy nám škodí UI. Nebo UA? Nebo UK? Ty vorle, už se mi ta písmenka pletou :-(  :-)

Zalévám. Rajčata konečně rodí ve velkém. Spokojenost na entou. 

Sázím. A kochám se. A zítra pojedu ještě jednou. Mám ráda květiny. No, možná, možná, že zítra dostanu řezané. Totiž máme výročí 35 let, co jsme se poznali. Tak zítra… :-) Uvidíme. Když už jsem dostala do ruky peníze… :-) Necháme se překvapit. Jsem šťastná. Raduji se. Kráčím vedle Petrouška. Učím se od něj. Předávám na oplátku jeho duši své zkušenosti. Zítra bude ten den… Pamatuji si, jako by to bylo včera. Co včera! Dnes! Zrovna dnes jsem tu seznamovací příhodu zas vyprávěla. Bože, já ji tak ráda pořád opakuji. Péťo, děkuji!! Za všechno! Za péči, lásku, pomoc, za to, jak mě opatruješ. Miluji Tě! Jsem s tebou šťastná. 

Dobrou noc!

P. S. 

Dnes na TV Šalingrad někdo psal:  

Jan (Montréal) 

Reni povez nam tu prihodu jak sfajroval Zanek Husuj iz Pakostnic

Už se fajrunk blíží. Že nám furt podstrkují oslavy smrti. JK, Hus...