Tak už je to zase tady. Další várka do indoktrinace

A JEŠTĚ MUSÍM POCHVÁLIT TEBE, TEBE, ČESKÁ ŘEČI, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala; jen já jsem selhával, nenacházeje ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil. Musel bych žít sterým životem, abych tě plně poznal; doposud nikdo neshlédl vše, co jsi; ještě jsi před námi, tajemná, překypující a plná dalekých výhledů, budoucí vědomí národa, který vzestupuje. (Karel Čapek: Marsyas čili na okraj literatury. Chvála řeči české. Lidové noviny 1927)

Bude jedenáct. Dnes se chci dostat do půlnoci do postele.

Ráno. Vstávám odpočatá. V noci jsem spala jak nemluvně. Necítila jsem naši novou matraci. Asi si rychle zvyknu. Malé zaváhání - vrátit či nevrátit? Je to jasné. Síla ve mně je zpátky. Jen ještě chrchlu jak kuřák.

Hned se chopím práce. Źádné otálení. Dnes je třeba zlikvidovat binec v krabicích po malování chodby. Pracuji celé dopoledne. Nemám čas na klienty. Už jsem vystoupila z vyčpělého Velorexu. Využívám opětovnou jízdu na svém rychlém silním Šemíkovi s mnoha koníčky pod kapotou. Še mi kluk líbí!

- Na půl druhou budeš mít opravené auto. Já to zaplatím. Ty s ním odjedeš. Může to tak být?

- Peťuš, může.

Dnes má svátek Linda. Linduška moje. Holky mají sváteček pár dnů od sebe. Tak nejdřív ta mladší. Dnes ji čeká náročný den. Hodně energie, vytrvalosti, síly, elánu! A navrch zdraví!

Už zase jdou děti do školy. Ať se jim povede hned první den! Ať najdou osvícené učitele, hodné kamarády a školník, ten ať není nevrlý! My měli vždycky skvělé pány školníky! Jak já chodila do školy ráda. Jak jsem věřila svým učitelům. Jak je dodnes miluji! A jak jsem se vždycky těšila na přípravný týden. Škola má svůj charakteristický odér. Nebo mívala. Milovala jsem učit. Milovala jsem děti, žáky, učně, studenty. 

Je důležité, aby se dítě chytilo drápkem hned první den! Aby zůstalo nadšeným žákem celou školní docházku. Na rodičích - dnes obzvlášť - je, aby si dítě dobře pohlídali. Indoktrinace začíná jesličkami. Dítě budou hezky naklepávat, formovat, lít mu do hlavy oficiální názory, ustrojí ho do lidského a čistá duše začne pomalu nasazovat životní škrabošku přetvářky. Já ji bohužel nemám. Jsem zlobivé dítě. Už jsem dospěla do věku, kdy si můžu dovolit ani nenaznačovat nějakou škrabošku, ale za cenu exkomunikace ze společnosti. Je mi to fuk. To není můj problém. Mám ráda světlo, jasno, přímočarost, žádné zatáčky a náznaky. Tečka. U mě každý ví, na čem je. A sama to mám také ráda.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-09-01_Aby_skola_nepomahala_televizi/

Zkuste si v novinovém článku mezi fotkami - viz odkaz výše - najít slova, kterým děti nerozumí. Nádavkem, mamon, láce, vetchý, cudný, lačný, sráz, úžlabina... Bavte se. Objasňujte. Rozvíjejte slovní zásobu.

Hlídejme děti. Ptejme se, co zažily ve škole. Veďme rozhovory. Cvičme mluvenou řeč. Utužujme je ve znalosti jazyka mateřského. V žádném případě jazyka otcovského. Protože dřív vychovávala děti v prvních letech pouze maminka. Tatínek živil rodinu. Genderové nesmysly a buzerace jsou výmysl moderní doby. To je to naklepávání mysli. Oni se snažili nás formátovat sto let. Vidno, že v testu inteligence mnoho lidí neobstálo. Neprokoukli ty jejich zlodušské úmysly. Ne, ne. Tedy aspoň u potomků nebo vnuků prosím projevme co nejvyšší IQ - no, no... A ostražitost. Ať dítě pozná, že jazyk český je ten nejdokonalejší ze všech jazyků. Ten nejtěžší. A my máme tu výhodu, že mu rozumíme. Můžeme ho rozvíjet, pěstovat, můžeme se v něm zdokonalovat.

V posledních dnech si uvědomuji, jak jsem zhrubla. Jsem žena. Tedy chci být jemná. Dnes mi klient řekl logicky - zhrubla společnost. No, tak dbejme, aby ti naši prvňáčci zůstali slušnými lidmi i po vyjití základní školy. A po maturitě aby znali dokonale, no, slevuji, aby znali dobře pravidla naší řeči. Znovu podotýkám - jsme ve výhodě. Co má říkat chudák cizinec?

Buďme ve střehu, aby se nám ze školy nevrátil světoobčan!! Naplňovatel NWO. Jeden národ, jedna měna, jedna vláda, jeden koncentrák, jedna policie... Ne, tak ne. Smutné, trapné, ohavné je, když absolventi středních škole neumějí česky, neznají naše písmo a jeho pravidla, ale prohlašují, že znají lépe tu angličtinu. Trapný jazyk s ubohou slovní zásobou. No ano, proto utloukli kreativitu - tvořivost - v používání adjektiv nádhery, hezkosti, krásna, neobyčejnosti, okouzlení. Všimli jste si? Všechno je úžasné. Mám v počítači k nekonečnému kopírování:

UŽAS = stsl. DĚS, BĚS, HRŮZA...

Slovo inverzní. Na bázi vědomí - chválíme, ale buňky si pamatují. Říká se tomu inverzní slovo. Záměna významů. Obrácené významy. Čeština má pro jeden význam mnoho synonym. (Angličtina to má naopak. Jedno slovo hodně významů.) prý existuje 28 synonym - báječný, krásný, nádherný, skvělý, unikátní, mimořádný, čarokrásný... zastavují nám myšlení, kreativitu. Snižují IQ. Tečka.

Tady je jasně vidět snižování IQ. Před víc jak třiceti lety jsme měli průměrné IQ okolo 110. Na VŠ bylo 120. Za třicet let toto číslo klesalo a za poslední rok dodělali IQ, EQ, vzdělanost, myšlení...

Tak ještě dám jeden příklad: Vsouvá se sem po latinismech, germanismech, rusismech - ty by dnes už vadily nejméně (stojánka apod.) množství, ale tady použiju slovo úžasné, protože hrozné, děsivé množství anglikanismů. Ale ono to leze i do pravopisu. Psaní adres, psaní číslovky řadové, časování sloves v kondicionálu. ... Milí, u nás se za číslovkou řadovou píše tečka a čte se v tom tvaru. Kdo neví, co je řadová, dostuduje nebo mnemotechnická pomůcka: To je ta, ke které cpete tý, tá, té!! Tedy 6 = šest, šestka. 6. = šestý, šestá, šesté, šestí. Žádné 6tý, 6-tý, 6 tý apod.

Abychom, kdybychom, abyste, kdybyste = SPRÁVNĚ.

Aby jsme, kdyby jsme, aby jste, případně aby jste, kdyby jste, případně kdybyjste, abyjste JE MIMO JAZYKOVOU NORMU!

A kdo toto nechápe a odmítá kontrolovat myšlenky, vzdělávat se a opakovat si pravidla pravopisu ze základní školy, kdo se čílí, když je přátelsky poučen, jděte laskavě jinam. Nechci se stále s někým dohadovat a donekonečna vysvětlovat. Většinou - ale já to cítím pozitivně. Jenže buněčná paměť se nedá oklamat. S tím IQ je to ještě horší, než v době napsání tohoto textu.

Prosím, naučte je rozlišovat tvar nominativu a akuzativu plurálu přítel - 1. p. přátelé, ale 4. p. vidím přátele.

Učte je logicky myslet. Dobře počítat. Vyvozovat úsudky. Veďte je k radosti z učení. V neposlední řadě - choďte do přírody. Zkoumejte ji. Dobíjejte v ní ztracenou energii. Děti ve škole sedí pod wifi. Je třeba je dobíjet. Ať jim nezkamení šišinka. Ať mají napojení na Vesmír. Ať nejsou šedí, průsvitní, slabí, unavení, nemocní. Ať se podaří v každé rodině mít barevný originálek i po prvním ročníku. :-) Tam je nejhorší zatažení do systému.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-09-01/

Přihřála jsem si svou češtinářskou polívčičku. Je jedna. Já dnes po týdnu konečně splnila předsevzetí - nablýskala jsem chodbu. To mi to trvalo! To mi to dalo! Ale mám to. Teď budu sbírat síly na poslední skok. Malování největších prostor - obývací pokoj a kuchyně. To už dám.

Pro dnešek končím. :-) Jdu na naše nové lůžko. :-)

Dobrou noc!