Podzim. Svatý Martin měl týden zpoždění.
Podzim
Na mezi usnul slunce stín,
přikryl se vůní kopretin.
Šípek už přestal zimou píchat
i křeček začal trochu kýchat.
Vítr vzal housle pod bradu,
začal hrát svoji baladu
o tom, že léto končí.
V deset první klientka. Ale den začal už po osmé! Bez budíku. Ještě v posteli si vzpomínám na svůj sen. Opakoval se několikrát v různých variantách. Vlak. Viadukt... Když to teď večer píšu, zapomněla jsem.
Ráno. Klid. Mír. Slunce za oknem. Ptáci se koupou v krmítku. Ranní rituálky; čajík. Popel z kamen, vyčistit okénko u kamen. Snídaně - dnes banán s čokoládou. Chutná kombinace. Nestihla jsem si zacvičit, meditovat. Co jsem dělala do deseti? Klientka. Až z Broumova. Mají tam nasněženo. Svatý Martin přijel na bílem koni s týdenním zpožděním. Konzultujeme její porce, svačiny... Poradila mi bramboráček s olomouckým tvarůžkem. Stavil se tu manžel. Zvu ho lehkovážně k obědu. Přijal.
Za oknem zima, vítr. Sousedova třešeň má ještě chocholku zeleného listí. Frajerka si ji drží, ačkoli v noci prý sněžilo. Dcera v Pze se probudila do vánoční atmosféry. Měli bílo. Tady zeleno :-)
Celé dopoledne práce, práce a zase práce. S milými ženami. Během konzultací pozorujeme ptáky koupající se ve slunečnici. Další. Další. Vyslechla jsem velice smutný příběh. Poledne!
Vnímám podzim. Blížící se zimu. Těším se. Nedivím se básníkům malířům přelomu 19. a 20 stol., že s podzimem šíleli. Tklivá nálada. Pocity prázdna. Ticha. To dnes neplatí. Hluk přírody zastane hluk dopravy, strojů. Secese a symbolismus... Květiny bílé na cestě - oba směry propojeny. Bílá, nevinnost... Rusalka... Ráda jsem ve škole probírala dekadenty. Baudelairovu Zdechlinu (Mršinu, Mrchu) z Květů zla. V mnoha překladech. Zrovna Zdechlina je ale letní :-) Hrubín ji hezky přeložil. Ráda jsem ji studentům recitovala. Byli jedno velké ucho :-) Vždy se pídili, kdo tenhle hnus, vyznání lásky :-) napsal. Kdo a kdy přeložil...
... A mouchy bzučely nad břichem, z jehož hnilob
dralo se černo páchnoucích
pluků larv, valících se jako černý sirob
podél těch cárů živoucích.
To všecko klesalo a stoupalo jak vlna
či perlilo se praskajíc;
to tělo, řekl bys, nafouklé mlhou zplna,
množí se, žije ještě víc...
Po obědě ještě paní; vždy byla veselá. Den po svatbě jediného syna odešla její maminka. Už dva tři měsíce jí zmizel úsměv. Pro dnešek padla. Na co se vrhnout dřív! Brambory. Jablka. Namlet ořechy. Plná miska. Připravuji bramboráčky. Nic moc. Vlastně mi to nechutnalo. Klasický bramborák se vším všudy - příště. Jen jediný s olomouckým tvarůžkem. Mám je ráda k vínu. Na další jsem nastrouhala čedar. Drahý. Skvělý. Kvalitní. Zachraňuje dnešní oběd :-) Shodujeme se, že příště bez experimentů. Rychle štrůdl. Místo strouhanky sypu na těsto ořechy. Za maminkou. Beru s sebou kousek. Tma. Večeří. Kdopak dnes slouží? Holčičky zlaté - Simonka, Květulka, Veronika. Odněkud přiběhla pozdravit i Kamilka. Vidím na nich ušlost, únavu. Jsou tu dvanáct hodin!! Některé do 19, někdo i do 20. Mají nejvíc kmitání. Večeře, krmení, mytí, prádlo, zápis o klientech. Tý worle. A ještě mají na tváři úsměv. Ředitel neví, jaké drahokamy mu slouží.
Poslouchala jsem pořad o politické chobotnici. Jak si šmejdi chodí ke státu pro vrácení daně. A stát jim ji dal. Nikdy nepřekročí sto milionů. Devět, osmnáct... V Plzni jako hejtman do takoveho sídla z nakradených peněz s benátskými zrcadly a štuky chodil Chovanec. Uši mi lezou navrch hlavy. Nevěřím. Xkrát vracím, a znovu, abych pochopila... Promluvili policisté... Z těch nakradených - podvodem vrácených - daní by mohl ředitel najmout fůru pečovatelek... Stát by je královsky platil. Ó, sklouzla jsem do nemoci aby, kdyby, až...
https://www.svobodny-vysilac.cz/2018-11-14-michal-a-petr-1-pilotni-dil-o-mafii-a-podsveti-v-cr-nekterych-politicich-zakladni-mapovani-org-zlocinu-obchody-s-lidmi-muceni-vydirani-obchodnici-se-zbranemi-ksefty-se-samopal/
Mamince nabízím štrůdlík. Hm, dala si. Oříšky, naše jablka... Jen to těsto je koupené - s palmáčem... Pohodlné, jedovaté. Jednou!
Maminka je nevrlá. Už včera mi tvrdila, že někdo chodil hajnému za ženou, nebo naopak - hajný chodil za nějakou a zastřelili ho. Zítra to bude v novinách. Dnes jí to volala Fabiánová. Včera jsem jí to rozmlouvala. Tvrdila, že byla v Kuksu na trzích... Dnes se mě paní Simonka ptá, jestli kdysi někdo někoho... Hned mi blesklo hlavou. Má to v hlavě od včera... Usměrňuji mamku. Ptám se, před kolika lety to bylo. Zlobí se. To bylo teď, včera, v Dubenci!
- Hajnej byl v Dubenci a v Nouzově.
Orientuji se. Takže se kdysi možná něco přihodilo, když tam maminka ještě bydlela...
Odvádím pozornost od neblahé vzpomínky. Ptám se, jestli doma pekli chleba, jestli drali... Drali - to si pamatuji. U babičky v Nouzově jsme drali... Chtěla bych se tam vrátit. Kdyby mi to někdo natočil se všemi vjemy... Muselo to být v zimě. Určitě bylo teplo. Pohoda. Vyprávělo se. Drali jsme asi Ivě k výbavě... Možná i na mé peřiny. Natáčím si maminčinu vzpomínku... Hezky vypráví. Končí svou větou:
- Všechno je pryč!
Jj. Má pravdu. Jak švihnutím proutku. Ještě mám jet ke klientce s výživou. Loučím se. Ulici jsem našla. Svítím. Silueta ženy. Paní jde k autu. Našly jsme se. Mladá, štíhlá, štítná žláza, tloustne jen po dýchání - jak říká, cholesterol sedm. Kdysi normální hladina... Přijde na měření. Jedu na státní. Risknu. Vyplatilo se. Žádná zácpa.
Nákup. Zelenina za hubičku. Ulakomila jsem se na belgické jahody. Bledé, levné, voňavé, vynikající, sladké. Beru zeleninu útokem. Pan zelinář zdraví.
- Dobrý den! Nebo večer? Jsem tu pod světly a ani nevím, jestli je tma... Jdu ještě zlevnit maso.
Jj, to dělává. Je půl osmé. Zlevní, musí se chvíli čekat, aby to i pokladní dostala. Ale při pondělku žádná krůtí prsa nechci.
Petroušek na zápase. Zatápím. Jestlipak Micka přijde. Odpo jsme luxovali centrálem. Zapomněli jsme na ni. Mezi luxováním strašně nahlas brečela strachy u dveří. Nenechala se uklidnit. Ven, ven, ven! Nikdy neluxujeme, když je doma. Bojí se i fénu. Zatopila jsem. Konečně. Přišla se milostivě nažrat. A ven. Co kdybychom zas spustili hukot... Petroušek je tu ze zápasu.
- Peťuš! Vyhráls?
- Jo.
- Kolikrát?
- Čtyřikrát. Kde je ta štrůdl?
- Petroušku. Něco mamka, támhle máš připraveno. Ochutnej.
Nechal se zvábit- To neděláme. Takové prasárničky. Ctíme zdraví, štíhlost. Slupnul.
- Ty oříšky - to bylo moc dobré... To tě napadlo? :-)
Vtipný.
- Máme dost. Podívej!
- Jsi šikulka.
- Ty taky :-)
Takhle mi utekl den. A co Vy? Napište mi, jestli byl pro Vás taky klidný, úspěšný, smutný, s karamboly, stresy...
Jsem šťastná. Přeju to všem. Kéž jsou všechny bytosti světa šťastny!
Dobrou noc!