Implantáty v dásni. Léčivé frekvence pomáhají

10.12.2024

Ráno. Ireno, už je třeba opustit postel! Ať  stihneš vlak! Vstávám. Dnes. Další dva implantáty. Jeden už mi slouží v puse nevím, jak dlouho.

Adventní doba. Nikam mimo výstav, koncertů, divadel, trhů nejezdím. Chvíli si krátím poslechem povídání, písní, zvuků. Na plotně voní vykuřovadla. Tichoučce zní koledy, roráty, klidnící hudba. Dnes výjimka - stomatologie. V tomhle měsíci ještě jednou - zubní hygiena. Mám ráda náš domov. 

https://www.youtube.com/watch?v=0RR1G_NxKyE

Kočky – vděčné strávnice. Vybrat popel. Vyčistit okénko u kamen.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-10-rano

Jé, u sousedů svítí na zahradě stromeček. V osm volá Petroušek.

- Peťuš, už tu půl hodinky kmitám. Děkuji.

Mám v něm poctivého hlídače. Důvěřuji. Když se na něčem dohodneme, splní.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-10-do-fn

Vlak jede v 9:03, autobus v 9:11 hod.Vvybírám si vláček. Parkování u nádraží – ráno? Ne. Objíždím na parking u autobusového stanoviště. Cože? Ani jedno místo? Já si ho zapomněla u andělů objednat. OK. Objíždím znovu autobusové stanoviště. Parkuji kousek dál u sídliště. Klušu k pokladně. Batůžek mám napěchovaný. V duchu si říkám – hlavně, ať po mně nechtějí doklad. Nádraží se opravuje. Musím ho celé oběhnout. Vidím na peroně už lidi. Vbíhám do podchodu. Stále se neumím srovnat s tím, že nepřijdu, překročím pár kolejí. Jsem u vlaku. Ne. Musím dolů. Klusat nahoru. Proč ná vzali naše stařičké rakousko-uherské nádražíčko! Od Hradce přijíždí vlak. Nastupuji. Vrací se zpět do Hradce.

- Mami, ať ti to dobře dopadne. Ničeho se neboj.

Včera jsem si přečetla v instrukcích, že hodinu před implantací mám spolknout dvě tablety ATB. Fuj – nápis PFISER. Vzít si lék na bolest. Loni mi ukrajinská doktorka prozradila, že když neberu žádné léky, stačí mi půl pytlíčku aulinu. Vypila jsem tedy půl pytlíčku. V závěru instrukcí stálo: A nemějte zbytečný strach. Tu větu si nesu v mysli.

Průvodčí žena. Ta bude otravovat. A otravuje. Doklad. To mám radost. Hrabat v batůžku, kde mám v peněžence 25 tisíc na první platbu v hotovosti. Copak vypadám jako mladistvá? Míca je to.

Hezky všechno zas poskládat do batůžku.

Mám v plánu klusat okolo Labe, okolo nádherné výstavní budovy Hučáku. Ráda se na ni dívám, obdivuji. Dnes ale lehce prší a maličko proletuje. Nějak jsem ztratila směr. Prodírám se od hlavní cesty k fakultní nemocnici zpět do areálu cihlových staveb škol. Gočár to tu hezky vymyslel.

https://www.architectureweek.cz/skolsky-areal-tylovo-nabrezi-hradec-kralove/

Jen tu školku, kterou nám ukazoval stylizovaný Gočár na podzimní besedě v knihovně jsem ani dnes nezahlédla. Soustředila jsem se na čas. Míjím SANUS. Most v dohledu. Za ním už stojí areál FN.

Kousek. Klusej. Ještě přejít dvouproudou silnici. To tady nemají vymyšleno. Přejdeš jeden proud. Čekáš u druhého.

Sestřičku v kukani prosím, aby si mě našla bez kartičky pojišťovny. Počáteční remc, ale našla. Šikovná. Vystupuji po schodech do čekárny. V deset dvacet mě volá sestřička. Zdvihám se – že už.

- Paní Hrobská, prosím vás, paní doktorka šla sama na ošetření zubu.

Jasně. Počkám. Jedenáct. Před půl dvanáctou volám do ordinace. Aby mě ještě vzali!

- Sestřičko, ráno jsem si vzala v půl deváté ty dvě tbl. ATB a půl pytlíku aulinu. Ale to už nebude fungovat.

- Nebojte, bude. Paní doktorka už je tu.

- Viděla jsem ji jít zas z ordinace.

- Nebojte.

Po půl dvanácté jsem zavolána. Minule mi můj první implantát vkládal mladý šikovný hoch. Jen v křesle. Dnes jdu až na konec chodby.

- Tady si odložte halenku. Vezměte si náš oblek. Vezměte si na boty chrániče.

Činím tak.

- A tady máte v kelímku dezinfekci. Držte ji půl minuty v puse.

To dělám každý den několikrát se signálními redoxními molekulami. Poctivě hořkým roztokem vyplachuji pusu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-10-hotovo

Usedám do křesla. Je tu medik, moje sestřička.

- Sestřičko, jak tu dlouho budu ležet? Hodinku?

- Ne. Dvacet minut předpokládám.

Už je tu doktorka. Podává mi z dálky ruku. Omlouvá se. Praskl jí zub. Kolegyně jí ho opravovala, aby o něj nepřišla.

- To znám. A pozor na jadýrka od hroznového vína.

Přitaká.

- A zvládnete to se mnou?

- Zvládnu! Dám vám na obličej roušku.

- Ješiši! Tak já zavřu oči. Jinak bych šílela.

- Zavřete.

- A nemůžete mi dát kus světla na oči?

- Ne. To je jen malá díra právě na tu operaci.

Zavírám oči. Dýchám. Zvládám.

- Teď to bude bolet. To mi povídala má kolegyně před chvíli taky. A teď o něco víc. To bude do patra.

Všechno vydržím. Co jsem si užila injekcí za dva roky u své doktorky. Ta má původní mě asi šest let v puse nic neopravila. Přišla jsem o dvě šestky, o čtyři kanálky. Má pusa plná zubů dostala na frak.

Vrtá do dásně.

- Tak, teď to musím prorazit.

Jo. Tlačí. Jen první vrtunutí a pak už to vůbec nebolelo. Dělá si dvě díry. Zkouší si čepy. Zas je vyšroubovává.

- Tak. Hotovo.

Jenže se znovu vrací. Ještě frézuje.

- Tak teď už opravdu hotovo. Jen to zašiju.

Medik vysává, astistuje. 

- Vy jste se zamyslel…

- Ano, zamyslel. Nad tou reklamou o Ježíškovi…

Ani jsem si nevšimla, že tu ječí nějaké rádio. Reklama huláká. Pusu mám zašitou. Nic nebolí.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-10-hotovo

- Mám si vzít ještě druhou půlku sáčku aulinu?

- Ne. Počkejte. Ta anestezie bude ještě asi dvě hodinky působit.

Jdu se obléknout. Sundávám z bot chrániče. Chodbou jdu do ordinace, kde už lékařka buší do klávesnice. Hoch mě poučuje, abych dnes měla klidový režim. Tekutou stravu… Podává mi papír – asi s radami.

- On člověk zblbne, co?

Doktorka od počítače souhlasí.

- Oni mají mlhu.

- Nedivím se.

- Tady máte doklad na platbu.

- Mám to v hotovosti.

- Já taky ráda platím hotově.

Mluvím k chlapci medikovi.

- Je to opruz, stále dobíjet peníze, ale aspoň nám nevezmou tak lehce hotovost.

Doktorka s řeckým jménem na otisk není. Sestřička mi zavolá termín dodatečně. 

- Hlavně ať nevolá do devíti hodin. To spinkám.

Doktorka se směje a souhlasí. Vyřídí.

Loučím se. Za čtyři měsíce otisk a nasazení. Jdu k pokladně zaplatit první splátku.

- Kartou nebo hotově?

- Já vždycky hotově.

Fučí ledový vítr. Dali mi do ruky nádherně obalený kvádr ledu. Ale tvář si zakrývám ledový vítr není kostka na ledování. Objevuji přímou cestu okolo SANUSu. Minu Hučák. Hned jsem v centru. Kupuji si zlaté jmelí na trhu. Autobus asi nestihnu. Zkouším to. Nevím, kde je stanoviště 45. Většinou jede z F. Neva. Proběhnu se zpět k nádraží. Fotím stromy. Zas kvetou. Už mám jejich prosincové obrázky asi pět let schované. Ode dneška mám nové. Ale byla vcelku tma. Obrázky nejsou dobře patrné.

Ve vlaku zas průvodčí žena. A že bude chtít průkaz. Jasně. Zase se prohrabuji v batůžku. Tentokrát už lehčím o pětadvacettisíc. 

V půl druhé už zacouvávám do dvora pod stání. Pusa přichází k sobě. Ale tišící lék nepotřebuji. Zalézám do postele. Beru si počítač, telefon do postele. Doposlouchávám Janu Tomajkovou v jejím pořadu Nositelé světla.

https://www.youtube.com/watch?v=h31zTl3zeGQ

Spím. Klimbám. Probouzím se. Spím. Tenhle pořad Nositelům světla je z 20.11.2024. Hledám si léčivé frekvence. A zas spím.

Nejideálnější frekvence jsou v přírodě. Zpěv ptáků. Zurčení potůčku. Ideální jsou léčivé hudební nástroje a ladičky. Každá frekvence působí na něco jiného.

https://www.youtube.com/watch?v=uwEaQk5VeS4

Příjemná hudba je na handpan. Harmonaziční bubínky štěstí.

Nebo

https://www.youtube.com/watch?v=RrzwxmxOyEA

https://www.youtube.com/watch?v=9KxtZVbd2kQ

https://www.flexitylife.cz/tipy/solfeggio-lecive-frekvence-a-jejich-ucinky-a-zkusenosti/

  • 6 hlavních frekvencí Solfeggia

  • 852 Hz - Návrat k duchovnímu řádu:

    Tato frekvence je spojena s probuzením intuice a návratem do stavu duchovního řádu. Pomáhá prohlédnout iluze a spojit se s vyššími pravdami.

  • 741 Hz - Vyjádření/řešení:

    741 Hz je spojeno s řešením problémů a sebevyjádřením. Pomáhá očistit tělo od toxinů a negativity a zároveň zlepšuje a probouzí intuici a schopnost sebevyjádření.

  • 639 Hz - Spojení/vztahy:

    Tato frekvence posiluje komunikaci, porozumění, toleranci a lásku. Předpokládá se, že zlepšuje a propojuje vztahy tím, že podporuje harmonii a spojení. Upřímná láska.

  • 528 Hz - Transformace a zázraky (oprava DNA):

    Frekvence 528 Hz, často nazývaná "frekvence lásky", je spojována s opravou DNA, transformací a zázračným uzdravením. Předpokládá se, že podporuje jasnost, mír a harmonii.

  • 417 Hz - Uvolnění situací a usnadnění změn:

    Tato frekvence je známá svou schopností odstraňovat negativní vlivy a usnadňovat změny, pomáhá rozpouštět traumata z minulosti a negativní energie.

  • 396 Hz - Osvobození od viny a strachu:

    Tato frekvence je spojena s přeměnou smutku v radost a věří se, že pomáhá uvolnit pocity viny a strachu a poskytuje cestu k vnitřnímu klidu.

639 Hz pomáhá od stresu a zmírňuje bolesti.

https://www.youtube.com/watch?v=jwtdPOzWuHU&list=PLElAlVfrWkrhEUXE_BP-STFr7t3TO9ie6

174 Hz ❯ Ulevuje od bolesti a stresu

285 Hz léčí tkáně a orány

https://www.youtube.com/watch?v=pNyNiO31nes


285 Hz Hojí tkáně a orgány

963 Hz Božské vědomí, osvícení, aktivizuje šišinku.

432 Hz Opravuje DNA

Viktor Garjajev – na You Tube – hledej.

Ladičky jsou na všechno. Třeba 4096 C – působí na nízkovibrační energie, čistí prostory, likviduje něco, co se na nás nalepilo… Umí rozbít i skořápku okolo šišinky mozkové – pokud je kalcifikovaná. Šišinka – spojení s vesmírem. Co jí nejvíc škodí: Glyfosát, fluorid, hliník a celé to zkoktejluje wifi.

Hledám informaci o tom, jak Němci, údajně Goebels, přeladili hudbu, tedy všechny nástroje do neléčivé nepřirozené frekvence 440 Hz. Ejhle, prý konspirace a takové ty řeči. Jo? A proč je to tedy naladěno právě tak? Aby se v lidech podporovala agresivní energie?? Proč to na netu zlehčují?

Onen prvotní impuls ke standardizaci ladění v roce 1939 mohl a nemusel mít co dočinění s nacistickým režimem a říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem,jednajícím na pokyn Adolfa Hitlera. Právě on je ten, koho konspirační teoretici nejčastěji jmenují jako hlavního iniciátora návrhu na zavedení normy a = 440 Hz.

- Byl jsem se na tebe podívat. Něco ti tam hučelo.

- Poslouchala jsem léčivé frekvence.

Líčím svůj den. Svůj stav.

Až úplně večer, kdy už nastává Péťova hodinka, jdu zadělat na medvědí tlapy.

- Peťuš, mně ta váhá ukazuje divně.

Linda jede z Phy. Slyším, jak říká:

- Tak tam máš špatnou baterii.

- Já si asi budu vážit na té staré váze mechanické. Tohle není možné!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-10-zofie-hleda-kouzelny-knoflik

Žofie sedí u zásuvky s tyčinkami, granulemi, jedovatými dobrotami. Jak je vynalézavá! Hledá kouzelný knoflík, který by otevřel šuple…

Těsto na tlapy jakž takž uhněteno. Uvidíme.

Linda už dojela domů. A já ukončuji den před půlnocí. Sprcha. Šipka. Postel. Chru chru.

Měla jsem vcelku hezký den. Všechno dobře dopadlo.

Děkuji za podporu na FB. Všem. Holčičky, to je potřeba – cítit, že je někdo s vámi.

Dobrou noc!

P. S.

Asi před sedmi osmi lety, to jsem ještě poslouchávala Jardu Chvátala v pořadu Absolutně neuvěřitelné. Jednou pustil na závěr 528 Hz Solfeggio frequency DNA Repair "Hymn to St. John the Baptist" for Meditation and Healing

Je to tak silná hudba. Dopouručuji – VŠEM, I Lindám – si ho pustit.

P. S. 11.12.  - Tak ono je to opraveno umělou inteligencí do špatných frekvencí. Tak tedy - neposlouchat. Není to ta léčivá hudba. 

https://www.youtube.com/watch?v=fVgWbLUkgY4